lidé byli zklamáni tímto článkem
Všichni známe modrooké rebely s vyholeným podpaždím, kteří na skútrech Piaggio přijíždějí na Prachovsko, tam si postříkají stydké oblasti vůní Old Spice for Men a na dva tři svěží přírazy jsou nahoře na skále. Tihle lidé dělají něco pro ovzduší v rodné zemi, ale já se vás ptám, kolik jich je? Mnohem častěji se v republice setkáme s řepkovými poli, kravíny, vepříny a Josefem Zimou, čili věcmi, které jsme si zvykli nazývat „vůně domova“. Historie nepamatuje, že by někdo věnoval vůni domova zasvěcenou studii – ale Vosa na jazyku je tu, aby historii měnila.
Kde v České republice se okénka aut zatahují nejrychleji? Kde to smrdí nejvíce? Můj tip je jasný: Benešovsko, Soběhrdy, starý kravín ve směru na Prahu.
Přál bych vám zažít jedno z těch omamných květnových odpolední, když sluníčko praží, ptáčkové trylkují a Soběhrdy důstojně a nesmiřitelně smrdí do okolí. U Soběhrd omdlévají srnky smradem, jen co vyjdou na pastvu. Řidiči, kteří vjedou do silového pole soběhrdského kravína, se bezvládně hroutí na volant, omylem odbočují na Pyšely a dojíždějí až k neobaroknímu domku Jana Čenského, kde konečně umírají. Pravím vám, kdo nezažil Soběhrdy v jejich smradu, nejenže nevstoupí do brány nebeské, ale navíc je nevyzrálá osobnost a musí počítat s tím, že jeho dcery budou ještě před maturitou skákat do každého kabrioletu, jen aby si vydělaly na heroin.
Soběhrdy jsou mocné, ale řeči jdou, že to není nic proti Želatovicím na Přerovsku. Pět metrů od silnice zde mají mamutí vepřín, jehož zápach se stal přímo zdrojem obecní prosperity. Pod silnicí na obou stranách rezavějí kostry patrových autobusů s užhorodskými a kyjevskými značkami. Svět se o jejich haváriích nedovídá – a proč by také měl, když beztak nepřevážely žádné americké občany? Za okny na návsi číhají staré ženy s mačetami – Ukrajinec Neukrajinec, půlroční úspory stavebního dělníka jsou půlroční úspory stavebního dělníka.
Želatovice mě přivedly k filozofické otázce. Čím to, že takový vepřín páchne víc než běžný kravín? Hádanka, která je pro naši generaci jen těžko řešitelná, i když jsme o obou zvířatech samozřejmě hodně načetli z takových těch cedulek v hypermarketech. V sobotu jsem kvůli tomu extra zajel do Hypernovy k regálu Chlazené maso a čichal k těm balíčkům – ne, ten rozdíl tam není!
Probral jsem to s kamarádem, o kterém jsem si myslel, že se v takových věcech vyzná. Jednak je z Moravy, jednak ve svém pražském bytě chová mravenečníka, protože mravenečník je víc in než nějaký pitomý pitbull nebo tygr. Řekl, že podle něj je to stravou, protože prase je všežravec. Víc mi bohužel nemůže pomoci, neboť nedávno přešel z extáze na LSD a otevřely se mu úplně nové životní horizonty. Extáze je svinstvo, prozradil mi důvěrně, ale LSD tě osvobodí! LSD tě zbaví nánosu statisíců let evoluce, povídal, odhodíš mozek a budeš zase svobodný jako zvíře. Jediná moucha LSD je, přiznal kamarád, že bys na to neměl být sám, ale mít vedle sebe někoho střízlivého, kdo tě může trošku usměrnit. Na to ostatně dojel jeho mravenečník. „Jednou jsem do toho šel doma, jen já se svým mravenečníkem. Zpočátku to bylo prima, ještě nikdy jsem tak neodboural celou evoluci jako tenkrát,“ vyprávěl. „Ale pak jsem se do toho přírodního stavu dostal moc hluboko.“ Skončilo to tak, že kamarád v rauši dva dny nešel do práce a bojoval doma s mravenečníkem o to, kdo ovládne prostor a bude duchovním pánem celého 2+kk na Vinohradech. „Freddyho jsem pak prodal v Annonci za 1500 korun,“ řekl mi kamarád, „byl psychicky na dně. Příroda je u mě odepsaná.“
Mohlo by vás zajímat, že člověk, který v Annonci prodává psychicky zlomené mravenečníky, přes den normálně pracuje v nizozemské investiční společnosti, která ovládá řadu českých firem. Jeho jméno vídáte v novinách a v životě vás nenapadne, na jakých základech naše ekonomika vlastně stojí. Ale to jen tak na okraj.
V každém případě mě kamarád upozornil, že nejsmradlavější místo v ČR není ani soběhrdský kravín, ani želatovický vepřín, ale kafilérie u Havlíčkova Brodu. Zrovna tam je dobře vidět, co dokáže lobby Fischerů, Čedoků a Adventur. Yuppies jezdí za těžké peníze nasát atmosféru do ústí Mekongu, a přitom by ten samý smrad mohli mít i v Havlíčkově Brodě za 30 korun na osobu. Jsou to všechno blázni.
zahraniční investoři se vyhýbají Havlíčskobrodsku, protože to tam páchne
159 skřeků ztraceno
