„Znala jsem bezpočet hrabat a knížat, žádný z nich nebyl pyšný. Spíš byli nejistí, tak trochu provinilí, jako každý pravý šlechtic…“ (89)
„A boháčem musí být člověk bez výčitek svědomí, jinak se mu to všechno zhroutí… Nepravý boháč, který při pořádání bifteku a popíjení šampaňského pokrytecky vzpomíná na chudé, dopadne špatně, protože není upřímný, není boháčem z přesvědčení, ale jen zbaběle svatouškovsky, potměšile…“ (292)
