Přijdu si takhle o půlnoci domů z nějaké akce a co nevidím? Timi asi napsala svou první básničku a položila mi ji na klávesnici, aby se pochlubila.
Básnička je volným veršem a je o jaru, do kteýho se Timi letos poprvé zamilovala. Sakra, já jsem vám na tu svoji mrňavou prvňačku hrdej! Dejž to pámbu, ať se jí krásně píše celej život a ať se jí líbí každý jaro ještě víc než to předchozí.
Teda Martine, tohle by se neztratilo v žádné antologii japonské nebo čínské poezie…
Děkuju, Lukáši, fakt! Máte už zase svou knížku skladem? Jednak bych ji dětem moc rád koupil, jednak ji musím pořádně zpropagovat!
No vypadá to, že knížky dostanu už tenhle týden, takže snad už zas budou…
Nádherná ukázka japonského HAIKU – první co jsem kdy v životě četl bylo:
Prastarý rybník, skočí-li do něj žába, zažbluňkne voda – abych přiznal barvu, tak toto je druhý :-))