Jedu si klidně z práce, 300 metrů před domovem zastavím na oranžovou a najednou bum – cítím, že to někdo neubrzdil a ve slušné rychlosti mě napálil do zadku.
Lezu ven. Vidím, že je to nějaký starší pán ze Súdánu (to už tady tak člověk pozná), který nešťastně kouká na rozbitý předek své hondy. Hned mi říká salám alejkum, podává mi ruku a omlouvá se. Vidím, že je to opravdu moc hodný a klidný člověk. Říkám mu, že se nemusí omlouvat, hlavně že se nikomu nic nestalo, že moje auto má jen asi dvoucentimetrovou deformaci nárazníku, ale že mě mrzí, co je s jeho autem. Vytekl mu chladič a celé auto vypadá o dost kratší než dřív atd. atd.
Voláme policii 999. Hlásím paní, co se stalo, kde jsme a že nikdo nebyl zraněn. Ona nám říká, ať hlavně odstraníme nepojízdné vozidlo z cesty. Říkám jí, že to hned uděláme, že svoje auto už jsem dal na dlážděný mezipruh. To je v Kataru vždycky hlavní – policie neřeší ani tak pokutu pro vás, ale hlavně aby auto nezaclánělo provozu. Což je správná věc.
A teď to začíná být pěkné. Paní policajtka nám povídá, že máme dvě možnosti. Buď teď přejedeme (mým autem) na dopravní policii ve čtvrti Madinat Khalifa, kde nehodu nahlásíme a ten súdánský pán zaplatí pokutu 1500 riálů (asi 8250 Kč), že do mě vrazil. Nebo nikam jezdit nemusíme, nehodu nahlásíme přes mobilní aplikaci Metrash, kterou mám v telefonu, a v tom případě pán žádných 1500 QR platit nebude, protože jako odměnu za použití digitálních služeb Katar pokutu odpouští.
Súdánský pán nadšeně souhlasí. Spouštím appku Metrash, zadávám Registraci nehody, napíšu tam registrační značky obou účastníků a přidám fotky svého a jeho auta, které se dají pořídit přímo z aplikace. Screenshoty máte přiloženy. Systém automaticky napíše, jakou máme oba pojišťovnu, a pošle mi SMS, že nehoda je zaregistrována a že brzy mi přijde další SMS, kde budou hotové údaje od pojišťovny. S těmi potom půjdu do servisu a oni mi to auto opraví. Na policii už nemusíme, ta je tímto vyřízena.
Tedy za cca 15 minut je hotovo a můžeme jet domů. Takhle to teď funguje v Kataru, přátelé. Taková digitalizace, že je skoro radost bourat. To bychom mohli mít taky, ne?
Mimochodem, s panem Ahmedem jsme se spřátelili. Jeho auto jsme tam nechali a odvezl jsem ho do jeho kanceláře, kde teď sedím a popíjím čaj. Je z Dárfúru, ale tady v Kataru už žije od roku 1982 a má tu malou překladatelskou živnost. Říká, že na Československo si pamatuje ze školy a že Braga je moc krásná. Říkám, že ano.
Moje auto šťouchnuté zezadu – nic hrozného.
Tohle už bolí víc.
Nahlašuju v aplikaci nehodu – zadávám registrační značky obou aut.
Nahrávám pár fotek.
Přichází potvrzovací SMS. Zítra ještě přijde zpráva, že věc je vyřízena ve viníkově pojišťovně a že už můžu zadat opravu v servisu na účet pojišťovny.
A hotovo. Tak má fungovat digitální stát.
Vyšlo i na Facebooku. 8.4k lajků, 1k sdílení.
