Králíček

Naše Timi (12) miluje králíky. Už asi před šesti lety mě začala přemlouvat, abychom jí jednoho koupili.

Na jeden takový rozhovor o koupi králíka si vzpomínám, jako kdyby to bylo dneska. Seděli jsme zrovna v autě a jeli po dálnici někde u maďarského Gödöllő. Mrňavá Timi zase začala svoji králičí epopej. -„Timi, já si myslím, že to není až tak dobrý nápad. Králíci mají mnohem kratší život než my,“ říkám jí. „Ty se do něj zamiluješ, on ti brzo umře a ty budeš nešťastná,“ snažím se myslet dopředu. „Ale to nevadí,“ odpovídá mi vzdorovitě Timi. „Ty přece taky umřeš mnohem dřív než já, táto. Musím si nějak zvyknout.“ Tehdy mě to tak rozesmálo, že jsem to v tom Gödöllő málem narval do svodidla. Ale králíčka jsme nekoupili.

To bylo před šesti lety. Dlouho jsem tomu tématu unikal. Přestěhovali jsme se do horké země, život se změnil. Minulý týden mi dcera, nyní už 12letá, dala do ruky USB disk. A papírek „Read this“. Strkám USB do počítače a na něm prezentace v PowerPointu. 20+7 slajdů o tom, že Timi chce králíčka, z kterého útulku ho máme adoptovat, jak se o něj bude starat, kam doma dáme klec (venku by tady králíčci nepřežili, je tu moc horko), a především kam můžeme králíčka umístit během našich občasných dovolených. Snaha, která šla do té prezentace, na mě udělala takový dojem, že jsem řekl ano.

(Mimochodem, jestli se chcete podívat na PPT dvanáctileté holky, tady je první díl. A tady druhý, když byla naštvaná, že moje služební cesty do Ománu celou akci zdržují.)

A tak jsme tedy v Kataru začali shánět králíčka. Koupit ho na trhu jsme měli od Timi přísně zakázáno – tam zvířátka hodně trpí a jsou všechna nemocná a my ten obchod nesmíme podporovat. Timi chtěla, abychom králíčka adoptovali z Qatar Animal Welfare Society, útulku, který tady organizují západní dobrovolníci a který přežívá díky darům nás cizinců (fenomén domácích zvířat v místní kultuře nefunguje). Napsal jsem jim na Facebooku. Odpověděli, že máme v pátek přijet do útulku a absolvovat krátké interview, které ověří naše dobré úmysly, stabilitu a vhodnost prostředí. Když uspějeme, tak nám dají telefon na jejich králičí pěstounku a budeme si moc vybrat.

Už jsem v životě absolvoval hodně pohovorů, ale ještě nikdy na to, abych si mohl koupit králíka. OK, včera jsme tam jeli. Je to daleko za městem v poušti, asi jediný pozemek, který mohli sehnat. Viz foto. Otevřely nám dvě hodné paní, Britka a Australanka, a fakt s námi udělaly interview. Nechal jsem odpovídat Timi, jednak rozumí těmhle přízvukům líp než já, jednak má encyklopedické znalosti králíků. Dámy byly evidentně spokojené. Na konci řekly: „Je vidět, že o tom hodně víš a že jsi dobrá holka. Seznámíme tě s naší králičí pěstounkou. Teď má u sebe asi 8-9 králíčků. Jakého bys chtěla?“

„I pick by personality, not by the looks,“ odpověděla Timi. Tedy „Vybírám si podle osobnosti, ne podle vzhledu.“ Paní se na ni znovu koukly a řekly: „Ty jsi velmi moudrá dívka. Mohla bys k nám někdy přijít a promluvit s ostatními dětmi, co sem chodí.“ A já jsem se na Timi taky kouknul a pomyslel jsem si, ale neřekl: „Ty jsi opravdu moudrá dívka. Snad ti ta zásada jednou vydrží i na zajíčky, ne jen na králíčky.“

A to je všechno. Obyčejný život. Takhle vypadá útulek, když jsem ho konečně po 90minutovém trápení v divočině našel.

Aktualizace: Opravdu jsme si vybrali králíčka a už ho doma máme víc než rok. Jmenuje se Cherry a je strašně roztomilý (tedy roztomilá, je to holka).

Cherry

Aktualizace 2: V dubnu 2018 jsme přidali druhého králíčka! Jedna holandská rodina odjížděla z Kataru už se jim nechtělo brát králíčka s sebou. Tak jsme ho adoptovali my. Jmenuje se Chappi (původně Chapati, jak ten indický chleba), je mu už 9 let (na králíka velký věk) a je to moc hodný a klidný králíček. S Cherry se asi tři dny škorpili, ale od té doby jsou největší kamarádi.

Aktualizace 3: V květnu 2019 jsme získali další dva králíky! Od jedné paní učitelky, která odchází do Koreje a nějak se necítila na to, vzít králíčky s sebou. Noví ušáci se jmenují Berry (šedivá samička, nejmenší ze čtyřky) a Biscuit (Sušenka, béžový sameček). Navzájem se mají strašně rádi, ale se staršími králíky Cherry a Chappim se ještě neskamarádili. Už jsme hotová farma! A děti jsou šťastné.