Jan Uldrych je český realista, kterého sleduju už velmi dlouho. Techniku má bravurní, to je bez diskuse, ale líbí se mi i jeho témata. Třeba ve Feigl Gallery od něj mají pár obrazů, které úplně miluju. A zrovna tak mě chytnul i tenhle obraz nazvaný Tatanka.
Tatanka je lakotské slovo pro bizona. Bizon představoval pro Lakoty a další prérijní Indiány úplně vše – spirituální vzor, zdroj jídla, nástrojů, ošacení, obydlí, co si jen vzpomenete. Zpracovávali bizona nejméně na sto způsobů. Byl to středobod indiánského života – a v obrazu to je.
Jak víte, bílí lovci zdecimovali populaci bizona nepopsatelným způsobem, z 60 miliónů kusů na méně než tisíc jedinců během několika dekád. Zabíjení bylo obvykle úplně nesmyslné, cílem bylo často i jen prostě vzít Indiánům jejich život. Naštěstí si v posledních letech masakru několik dobrých lidí uvědomilo, že bizon je odsouzen k záhubě, a koupili a na svých rančích ochránili malá stádečka, ze kterých se pak populace začala zase zotavovat. Byli to lidé jako Sam Walking Coyote, Charles Goodnight, Pawnee Bill, ale dokonce i Buffalo Bill, který sám předtím tisíce bizonů zabil. Nyní se populace bizonů počítá na 200-400 tisíc kusů a druh je zdá opět na cestě k záchraně. Nechť nám velký Tatanka odpustí!
