Jak jsme si nechali testovat DNA

V pandemii není zas tolik co dělat, a tak lidi dostávají všelijaké hovězí nápady. My jsme si jednoho dne s rodinou řekli, že si necháme udělat rozbor DNA.

Co jsme si od toho slibovali? No, mě třeba zajímalo, kolik má v sobě Bea z rázného hunského vojevůdce Attily. Často mám pocit, že to musel být její děda nebo tak něco. Nebo děti – projevil se u nich nějak ten genetický mix? Samozřejmě jako bonus taky zjistíte, jestli jsou ty děti vůbec vaše – ale pravda je, že v tomto ohledu jsem velké nervy neměl. Když se na Timi a Maniho kouknu, je mi jasné, že pokud jejich tátou nejsem já, tak to musí být nějaký pán, který je mi hodně podobný.

DNA testy nabízí fůra společností. Světová jednička a dvojka jsou Ancestry a MyHeritage. Ancestry je silná hlavně v Americe, MyHeritage má údajně lepší databázi Evropanů, takže jsme se rozhodli pro ně. Zpětně mě napadlo, že jsme mohli využít nějaké české laboratoře, že tam by třeba věděli o Češích nejvíc, ale to už bylo pozdě bycha honit. A navíc ani nejsme v rodině všichni Češi.

Testy jsme objednali online a skutečně asi za 2 týdny dorazily do Kataru obálky. Posílali to z Ameriky, což je dobře, protože MyHeritage je společnost izraelská a nevím nevím, jestli by to sem odtamtud došlo. Cena byla 79 USD za osobu, což mi přijde jako moc peněz za málo muziky, ale k tomu se ještě dostaneme.

Už při odběru bylo zřejmé, že testy DNA přinesou spíše chmurné zprávy…

Odběr je jednoduchá věc, která se dá celá zvládnout za pět minut. Největší opruz je, že každá osoba si musí vytvořit účet na MyHeritage.com a svou testovací sadu si tam aktivovat. Přes tuto webovou stránku pak dostanete výsledky.

V obálce jsou dvě odebírací špachtličky, dvě ampulky a obálka se zpáteční adresou. Odebrané vzorky se posílají do Texasu a poštovné musíte uhradit sami.

Touto špachtličkou si musíte minutu vytírat zevnitř pusu. Pak špičku odlomíte (jde to snadno) a zavřete do té ampulky s oranžovou hlavičkou, kterou vidíte na obrázku vpravo dole.

Pak to samé uděláte s druhou špachtličkou – pro jistotu, aby měli v MyHeritage větší šanci načíst správné výsledky. Kdyby se třeba jeden vzorek kontaminoval něčím z mouchy, tak by pak pro vás rovnou přijela americká armáda a po odchytu byste strávili zbytek života v laboratoři a dělali by na vás ošklivé pokusy.

Obě ampulky se pak vloží do tohoto sáčku se zneklidňujícím nápisem BIOHAZARD a celé se to dá do obálky.

Když jsem viděl ten znaku BIOHAZARD, říkal jsem si, jestli s tím nebude problém. Když to katarská pošta otevře, červená značka je vyděsí a celé to stopnou. Zvlášť teď při té pandemii. Ale poslali jsme to systémem EMS a kupodivu to došlo do Ameriky bez jakýchkoli problémů.

Asi po třech týdnech jsme dostali od MyHeritage emaily, že zpráva je hotová a že se na ni můžeme kouknout. Emaily byly tedy v arabštině a MyHeritage s námi od té doby tvrdohlavě komunikuje jen arabsky, bez ohledu na to, jaký jazyk máme v systému nastavený jako prioritní. Napsali jsme jim, že DNA report v arabštině je pro nás docela záhul, odpověděli, že je to známá chyba a že na tom pracují. Do té doby musíme v URL ručně přepisovat AR na EN.

No a co nám vyšlo? Nejdřív maličko vědy, jestli dovolíte. Tuhle chytristiku samozřejmě v žádném reportu od MyHeritage nenajdete, což je podle mě škoda. Posbíral jsem si ji sám z různých pramenů, protože mě tyhle věci baví.

Různé lidské populace se od sebe geneticky poznají díky tomu, že se jim v minulosti přihodily různé mutace. Díky nim mívají svoje specifické haploskupiny. Upřímně, ani nemusíte vědět, co to přesně je. Jestli vás definice přece zajímá, tak Wikipedie říká, že „haploskupina je skupina haplotypů, což jsou kombinace alel odkazujících na různá místa daného chromozómu.“ No, říkal jsem vám, že to nepotřebujete vědět. K analýze vývoje populací se používají především haploskupiny chromozómu Y (mužská linie) a mitochondriální DNA (mateřská linie).

Měli byste si pamatovat tři typické haploskupiny, které má v sobě skoro celá dnešní Evropa.

• R1b. Tuhle haploskupinu mají hlavně Západoevropani.
• R1a. Tuhle haploskupinu mají Východevropani.
• I. Tahle haploskupina má dvě hlavní větve: I2 je balkánská skupina, I1 je skandinávská.

Pokud vás zajímá příběh za těmito haploskupinami, skvěle popsané je to v dokumentu Genetické kořeny středoevropské populace od Jany Bučkové (Akademie věd ČR). Asi před 20 000 lety vrcholila poslední doba ledová. V Evropě byla taková kosa, že se prakticky všichni lidé stáhli na jih. I české území bylo tehdy skoro vylidněné, nežil tu nikdo. Lidé se soustředili ve 3 hlavních refugiích neboli útočištích, kde bylo tepleji. Jedno bylo v dnešním Španělsku (žlutý flek na mapce níže), další na Balkáně (zelený flek), třetí pak severně od Černého moře (červený flek).

Když doba ledová povolila, asi před 15 000 lety, začali se z těchto refugií lidi opět šířit a rekolonizovat prázdné oblasti. Z Ukrajiny přicházeli lidé s haploskupinou R1a. Z Pyrenejského poloostrova šli lidé se skupinou R1b – jejich expanze začala asi před 11 000 lety a R1b má dodnes ve Španělsku, Francii, ale i Británii velká část populace. No a konečně skupina I šla z jihu, z Balkánu.

Všechny tyhle tři skupiny byli staří Evropané. Původní lovci a sběrači. A z těchto starých Evropanů taky pochází drtivá většina Čechů. Jak vidíte na černé šipce na mapce výše, o hodně později (asi před 8000 lety) začali do Evropy z Anatolie pronikat i neolitičtí zemědělci – haploskupiny J2, G2, E1b1b1a… Tito nově příchozí frajeři, i když ovládali to slavné zemědělství, ale Evropu moc geneticky neovlivnili a do Čech se dostalo pramálo jejich krve.

Jak je to s námi Čechy? Češi jsou, jak asi čekáte, takoví voříšci Evropy. Máme skoro nejpestřejší genetické složení ze všech evropských národů. Nejvíc je u nás východoevropské neboli slovanské haploskupiny R1a: 32 %. Ale západoevropská skupina R1b je skoro stejně silná s 28 %. Skandinávskou skupinu I1 má v sobě 7-13 % českých mužů. Čísla se mírně liší podle jednotlivých studií – těch 32 a 28 procent jsem převzal z už zmiňovaného dokumentu AVČR, trošku jiná čísla jsou tady na Wikipedii. Celkově asi 80 % Čechů odvozuje svůj původ od starých lovců a sběračů, jen asi 15 % má v sobě geny mladších zemědělců z Blízkého východu, zbylých 4-5 % jsou moderní migrace a infiltrace, které dále probíhají.

V málokteré evropské zemi je tahle situace, že by dvě zcela odlišné haploskupiny (R1a a R1b) měly tak vyrovnaný poměr. Například v Německu převažuje západoevropská skupina (44,5 %) a druhé dvě nejčastější, slovanská a skandinávská, mají pouze po 16 %. Ve Francii převládá opět západoevropská (59 %) a ostatní mají maximálně 8 %, ve Španělsku má skupina R1b dokonce 69 %. V Polsku zase mnohem víc dominuje slovanská haploskupina (58 %). Na Slovensku je to z 42 % slovanská haploskupina, a další dvě, germánská a jihoslovanská, po cca 15 %. (Tato srovnání viz.)

Tady máte ty haploskupiny namapované podrobněji. Jak vidíte, naše země je blízko genetických hranic uvnitř Evropy.

Mimochodem, ještě jedna mapka. Kdyby se vypočítal geneticky průměrný Evropan, tak nejblíž tomu průměru jsou Rakušané s 89 % a my jsme hned druzí s 84 %. Prostě srdce Evropy, jak se říká.

No a jak tedy naše rodina? Začnu od sebe. Já jsem prosím podle MyHeritage Východevropan (39.3 %) kombinovaný se Skandinávcem (taky 39.3 %). Mám v sobě ale docela dost italské krve (15.4 %), jen velmi málo západoevropské (4.5 %) a jakousi stopu Baltu (1.5 %). MyHeritage to nikde neuvádí, ale předpokládám, že jejich východoevropská kategorie je založena na haploskupině R1a, skandinávská na I1, západoevropská na R1b, resp. na nějaké její severní podskupině.

Nemám vůbec žádnou krev aškenázských Židů, ale taky nic z Balkánu, což jinak Češi dost mají.

Toto (ty barevné skvrny) je mapka mého etnického původu, z těchto zdrojů mám DNA. Černě orámovaný útvar uprostřed je moje konkrétní genetická skupina.

Nadnárodních zdrojů jako „Východní Evropa“ nebo „Skandinávie“ zná MyHeritage po celém světě 42. Laboratoř vám řekne, jak jste z nich namixovaní. Ale vedle toho se MyHeritage pokusí jít na detailnější úroveň a přiřadí vám konkrétní genetickou skupinu, která vám nejvíc odpovídá – těch prý mají v databázi přes 2000. Jsou to relativně malé skupiny jako třeba „Povolžští Němci“ nebo „Východní Češi“.

Mně přiřadili skupinu s názvem „Germany (Saxony), Czechia and Eastern Austria“, tedy „Německo (Sasko), Česko a východní Rakousko“. Není to jediná skupina pro Čechy. Jsou i skupiny „Česko“ (bez dalšího určení), „Česko – jižní Čechy a Vysočina“, „Východní Česko“ nebo „Česko a jihovýchodní Německo“. Ten dotyk s Německem u mě asi odpovídá, táta byl ze Sudet a narodil se jako Franz Schuldesfeld, děda byl Karl Schuldesfeld – než se po válce přejmenovali na Jaroše.

Dále vám MyHeritage ukáže, kde ještě žijí lidé z vaší genetické skupiny. V mém případě je to nejčastěji v Německu. Na této mapce to není vidět, ale další velká nálož je jich v USA, kam se samozřejmě hodně lidí vystěhovalo.

Takže – výsledky u mě možná ne moc podrobné, ale vlastně asi docela přesné. Jak je na tom Bea?

Tak tady je to jiné kafe. Hned první slovo říká vše: Balkán! Bea z 39.2 % procent patří k balkánské haploskupině – té, ze které já nemám vůbec nic. Má ale taky hodně ze západoevropské skupiny – což není velké překvapení, protože jedna Beina babička byla čistá švábská Němka – to je taková rumunská obdoba našich sudetských Němců. Slovanské krve má Bea mnohem míň než já, ale má ji (18 %). To taky odpovídá, protože v Beině rodině si pamatují na jednu prababičku ze Slovenska.

Celkem překvapení je, že jako genetickou skupinu Bee přiřadili „Romania“, tedy čisté Rumunsko. Mysleli jsme, že to bude spíš skupina s názvem „Rumunsko (Transylvánie) a Maďarsko“, protože Bea je transylvánská Maďarka. Nebo mi to aspoň doteďka tvrdila. Ale vypadá to, že mě podvedli a že mi tehdá v kostele dali nějakou rumunskou dívku. :-) Ale to mi nevadí, stejně to byla pro mě ta nejlepší. Ode dneška budu Beu zdravit Buna ziua (dobrý den) místo maďarského Jó napot! :-) V MyHeritage asi nemají dost dat, aby to dokázali rozlišit – nebo se to prostě všechno geneticky stejně prolíná.

A co děti? Začněme dobrou zprávou – jak jsem tušil, jsou fakt moje. MyHeritage poznamenala, že ze všech lidí na světě mám největší genetickou shodu právě s Timi a s Manim. S Timi sdílím 49.9 %, s Manim 49.8 % DNA (nevím, kam kluk dal tu jednu desetinu procenta, bude to asi rebel).

Timi má v těch etnicitách pěkný mix. Nějak se to u ní sešlo a je z nás největší Východevropanka (45.1 % haploskupiny R1a). Následuje západoevropská stopa a po mně i kus té skandinávské. Jako jediná z nás Timi vykazuje i stopovou přítomnost západoasijské větve (0.9 %) – předpokládám, že to je stopa oněch neolitických zemědělců, kteří přišli do Evropy přes Turecko. Ale taky je možné, že se v ní nějak rekombinovala turecká krev, která je na Balkáně a v Maďarsku po 300leté turecké okupaci celkem běžná. U její mámy to vidět není, ale u Timi jo – takové věci se stávají.

Mani má naopak jako jediný z rodiny nejsilnější podíl západoevropské haploskupiny (45.5 %). Samozřejmě taky hodně východoevropského vlivu, následuje již tradiční Itálie a pochopitelně balkánská stopa.

K dětem už to bližší informace nepíše, protože MyHeritage další údaje k nezletilým klientům nemůže poskytovat.

MyHeritage mě dále upozornila na vzdálené bratrance v Německu a velkou DNA shodu našla též s jednou ženou z ČR (Petrou B.), která, jak se ukazuje, je dcerou mé neznámé sestřenice z tátovy strany. To byla příjemná zjištění.

No a to je asi vše, co jsme se z DNA rozboru od MyHeritage dozvěděli. Není to špatné, pobavilo nás to a výsledky si ukládáme. Čekal jsem za ty peníze trošku víc? Asi ano. Dovedl bych si představit víc detailů, bližší informace o haploskupinách, možná trošku serióznější rozbor. Na MyHeritage je vidět, že to udělali hodně populárním a líbivým způsobem – animace vám třeba zahraje písničku typickou pro každou z vašich etnických skupin, ale že by naznačila přesnější vazbu mezi etnicitami a haploskupinami, to ne. Je to spíš show než rozbor. Ale takový je dneska svět. Přesto jsme rádi, že jsme to zkusili.

Zajímalo by mě, jaké výsledky poskytují české laboratoře na DNA. Máte s tím někdo zkušenosti?