Vymysleli jsme s Beou, co podnikneme na stáří. Ne že by to bylo tak blízko, ale je dobrý mít v životě nějaký ten cíl. Takže – zkusíme jít do penze v 55 letech. Samozřejmě by to bylo lepší dřív, ale jsme realisté. Ještě pěkných pár let musíme schraňovat staré housky, abychom měli k stáru co oždibovat. Dřív než na 55 to nevidíme.
Přestěhujeme se na jih Rakouska, do Korutan, protože je tam krásná krajina, okresky mají hladký asfalt, sousedi mají pořádek na dvorcích, je tam trochu tepleji, no a hlavně jsme se tam s Beou vždycky cítili doma. Takové Toskánsko je samozřejmě ještě teplejší a v určitém smyslu i krásnější, ale už to není ta naše stará dobrá střední Evropa a není to tak úplně pro nás. My jsme byli s Beou odjakživa germanofilové.
Budeme bydlet v malém městečku nebo vesničce, kde je absolutní klid. No a budeme se pěkně projíždět po zmíněných okreskách nějakým hezkým autíčkem a číst jako vzteklí. Už aby to bylo!
