Díky

Minulý víkend jsem si skočil na jeden den a jednu noc do Prahy. V Hard Rock Café jsem se loučil s T-Mobilem, našimi drahými agoškami a samozřejmě hvězdami našich kampaní – Lukášem Pavláskem, Jakubem Kohákem a dvorní modelkou T-Mobilu Veronikou Hájkovou. Byl to sakra doják, jeden z nejlepších večerů mýho života!

Takhle nějak to tam vypadalo. Lukáš, Veronika, Jakub – jako za starejch dob na natáčení.

Nejúžasnější byli samozřejmě kolegové. Udělali mi super web, sepsali dokonalou knihu, nazpívali parádní písničku…

(tuhle písničku)

a natočili ještě jedno bonusové video s Veronikou, které sem nemůžu dát, ale můžu prozradit, že je to růžová verze reklamy, kterou jsem kdysi udělal v červené s Andreou Kereszstesovou. Myslím tuhle.

Což je pro mě dojemný, protože se mi tak hezky sešly obě moje nejhezčí životní kapitoly.

Nevím, jestli to tu dokážu vysvětlit, ale ten večer byl pro mě svým způsobem až příliš krásnej. Jak kdysi řekl jistý Fëanor, každý má v životě nějaké dílo, které už nikdy nepřekoná, a nějaké lidi, nad které už nikdy nebude. A já tak nějak cítím, že tohle byli ti moji nepřekonatelní lidé – magická parta a takovej ten souzvuk, kterej si užíváte a zároveň vás mrazí, protože víte, že na tohle jsou v životě přísný kvóty a že je to nejspíš vrchol kopce. Je to krásný a je to smutný, až tak, že ani nemá cenu o tom psát, protože byste se tomu smáli.

Jo a kolegové taky dali na D1 tenhle billboard. Skoro si říkám, že ho od teďka budu používat místo životopisu. Nic lepšího bych stejně do kupy nedal.

Já vám taky děkuju, kolegové a všichni, kdo jste s námi točili a dělali věci. Kvůli takovým lidem stojí za to žít.