Dneska jsem na slavném bleším trhu Novák (nedaleko nádraží Keleti) koupil dvě bankovky z let 1945 a 1946. To v Maďarsku zrovna zuřila hyperinflace jako kráva. Byla to úplně nejrychlejší inflace v historii, a kdyby ji vloni zvlášť chlapáckým výkonem nepřekonalo Zimbabwe, tak držej Maďaři světový rekord dodnes. Tehdejší měna – pengő – byla úplně v hajzlíčku, což je pěkně vidět i na mých bankovkách. Ta první z 16. listopadu 1945 (všimněte si, že záleželo na přesném datu vytištění) má ještě rozumnou hodnotu 10 000 000 (deset miliónů) pengő.
Ale o pár měsíců později (24. května 1946) už měna byla miliónkrát slabší, načež centrální banka vymyslela šikovný trik. Aby nemusela moc měnit design bankovek ani škrtat nuly, tak prostě vytvořila nové slovo milpengő, což byl milión starých pengő. Takže druhá bankovka už představuje deset miliónů miliónů starých pengő.
No a v červenci 1946 už borci na ulicích zametali ty moje bankovky jako odpad (fotka z Wikipedie). Takové to byly doby.
Jo a ty blešáky v Pešti jsou úžasný – tak krásný kousek Balkánu aby člověk pohledal. Úplně nejlepší blešák je tzv. Ecseri, v ulici Nagykőrösi 146 – to je nezapomenutelný zážitek. Tam se dá po kouskách koupit celá rakousko-uherská monarchie, o což se taky postupně snažím.
Na Ecseri jsem byla minulý týden a musím potvrdit, že to byl fakt zážitek. :-)