Před mnoha lety jsem nastoupil do vlaku jménem Canon a od té doby se vezu. Upřímně, byly roky, kdy konkurence nabízela i o chlup lepší foťáky. Ale Canon podle mě vždycky měl a pořád má nejlepší skla, a to mě u značky udrželo.
Canon EOS 300 | 2002-2005
Začínal jsem s analogovou zrcadlovkou Canon EOS 300. Koupil jsem ji v květnu 2002 za 11 690 Kč, což tehdy byly nějaké peníze! Měl jsem k ní jen základní zoom 28-80, který samozřejmě nebyl nic moc, ale to mě tehdy vůbec netrápilo. Díky třístovce mě focení chytlo; foťák jsem vůbec nedal z ruky, zažil jsem s ním parádní časy. Z mladické nerozvážnosti (a taky teda z nedostatku peněz) jsem třístovku po přechodu na digitál prodal. Teď toho lituju, ale co nadělám!
Canon EOS 20D | 2005-2009
Digitální foťáky jsem dlouho odmítal. Zapnutí foťáku trvalo celou věčnost, obrázky z toho lezly malé a zašuměné, no prostě hrůza, technologie bez šance a bez budoucnosti! A pak najednou Canon přišel s digitální zrcadlovkou 20D, nad kterou se ve fotografických kruzích začalo pochvalně mručet. Zároveň jsme tehdy čekali narození Timinky, takže bylo jasné, že produkce fotek bude veliká. A tak jsem si v únoru 2005 řekl, že tu digitální příšernost vyzkouším. V německém eshopu Pixxass jsem koupil Canon 20D, který tam vyšel asi na 38 500 Kč. Pro foťák jsem si do Chemnitzu dojel na otočku právě v ten den, kdy se Timi narodila. A byla to dobrá koupě. S dvacítkou jsem udělal skoro 30 tisíc fotek a projel spoustu zemí. S foťákem nikdy nebyl nejmenší problém, jen samá radost. Funguje vlastně dodnes, ale teď už je na výminku.
Pro zajímavost: model 20D měl 8 megapixelů – na to se v té době hodně dalo. Crop factor byl 1.6 – čip byl 1.6x menší než klasické filmové políčko, takže fotky byly proti analogovému foťáku ořízlé. 9 ostřících bodů, 5 fotek za sekundu, náběh foťáku za 0.2 sekundy… Bylo to prostě dělo. Tady je dobová recenze z mého oblíbeného serveru The Digital Picture (v angličtině), tady záznam v Canon Camera Museum.
Kvůli téhle holčičce jsem Canon 20D koupil… Dneska je jí 15 let a přemýšlí, na jakou univerzitu půjde. Ach jo. Foceno s pevnou padesátkou Canon EF 50 1.4, 2005.
Hodně jsem tehdy objevoval krásy makra. Foceno s pevným makroobjektivem Canon EF 100 2.8, 2005.
Tehdy jsem měl čas si takhle hrát… 15sekundová expozice se zoomem Canon EF 24-70 2.8 L, 2005.
Canon EOS 5D Mark II | 2009-2015
V roce 2009 jsem povýšil na Canon 5D II. Koupil jsem ho opět v německém eshopu Pixxass, a to za 57 446 Kč. Byl to můj první plnoformátový foťák – s CMOS čipem o velikosti kinofilmového políčka (35 mm). To mi rázem rozšířilo obzory, a to doslova.
Musím ale říct, že u tohoto stroje jsem malinko bojoval se spolehlivostí. Přesně den po vypršení záruky přestal foťák nabíhat. V pražském servisu AWH mi řekli, že je potřeba vyměnit čip, což stálo asi 8000 Kč. I pak foťák občas zlobil a definitivně odešel v říjnu 2015. Nejspíš prý za to mohl slaný mořský vzduch, častý pobyt na plážích, a z toho pramenící vnitřní koroze. No jo, Katar se svým mořem a pískem je pro foťáky tvrdé místo. Vzhledem k zůstatkové hodnotě už oprava neměla cenu.
S 5D II jsem poprvé ochutnal digitální video. Sice roztřesené, ale full HD video s rozlišením 1920×1080 pixelů. Fotky měly 21.1 megapixelů, vynikající funkcí bylo automatické čištění senzoru při každém zapnutí a vypnutí. U předchozího foťáku jsem musel občas senzor čistit mechanicky, což byla velmi citlivá a znervózňující operace. Tady je recenze na Digital Picture a záznam v Canon Camera Museum.
Můj oblíbený strom v Konopišti. Jak mi ta zeleň tady v Kataru chybí! 2011.
Vzácná figurální fotka – manželka tomuto žánru z neznámých důvodů nepřeje. Canon EF 85 1.2 L II. 2011.
Jak vidno na dcerce, děti se vyvíjejí mnohem rychleji než foťáky! Foceno se zoomem Canon EF 24-70 2.8 L, 2012.
Canon EOS 5D Mark IV | 2016-2020
Pár měsíců jsem vydržel bez foťáku – čekal jsem lišácky, až Canon představí nový model. Canon EOS 5D Mark IV byl konečně vržen na trh v srpnu 2016 a hned v září jsme ho koupili při návštěvě Hong Kongu.
Čtyřka byla samozřejmě bomba. 30.4 megapixelů (i když tenhle ukazatel už není takový fetiš jako před 10 lety), 61 ostřících bodů (mezi kterými se teda dost blbě přejíždí), 4K video a robustní provedení. Za 4 roky používání bez sebemenšího problému (a to je pořád na pláži a v poušti stejně jako předchozí mašina).
S tímhle foťákem jsem absolvoval cesty do Patagonie, Zambie a dalších vídrholců – vždy k naprosté spokojenosti.
Recenze Canonu 5D Mark IV na Digital Picture, záznam v Canon Camera Museum.
V současné době (duben 2020) ale uvažuju o přestupu na novou platformu – bezzrcadlové foťáky. Konkrétně na model Canon R5, až ho tedy začnou prodávat. Menší tělo, úžasné nové objektivy, stabilizace obrazu ve foťáku – bezzrcadlovky jsou budoucnost. Jediný průšvih je, že jsem během těch let posbíral pěkná skla s bajonetem EF, a teď abych přecházel na nový bajonet RF. Samozřejmě existuje adaptér, ale stejně člověk musí zase začít novou sbírku objektivů… Ale takhle to holt Canon dělá, takhle z nás bláznů tahají peníze… :-)