Volby 2017

Přátelé, něco k těm volbám. V posledních dnech se mi tady na Facebooku žije hrozně. Samý hejt, samé nadávky, všechno špatně.

Partaje, co jsou si názorově tak blízké, že by spolu měly spát v posteli, místo toho jedou regulérní cat fight zubama, nehtama a letákama. Chytří přátelé se rozčilují nad každým novým grafem preferencí, že národ je vypatlaný, že takhle můžou volit jen xenofobní kreténi a že oni budou muset hned v sobotu emigrovat rychlíkem RJ 373 W. A. Mozart, pokud tedy nebudou moc poblité záchodky. Staří skuhraj, že mladí nevolí, jiní staří odpovídají, že to je dobře, protože mladí jsou úplně pošahaní – vždyť jen se podívejte, koho by volili.

Lidi! Už dost! Ono je to všechno trošku jinak. My Češi jako celek NEJSME ani kreténi, ani xenofobní. Máme pořád jednu z nejlepších zemí světa a pořád ji vylepšujeme, i když nám sousedi každou chvíli přijdou rozbít držku a rozrýt záhonky. A kolik na světě najdete států, kde jak primátorka hlavního města, tak i předseda vlády jsou cizinci ze sousední země, přičemž ten druhý ani pořádně neumí jazyk? Vždyť to by sakra nešlo nikde na světě! Představte si to samé mezi Srby a Chorvaty, haha, ještě po 20 letech by tam OSN utírala krev z hrobů, nebo i mezi Švédy a Nory, ani tam by to nešlo. Ale u nás to za měsíc bude. Ta xenofobie nám jde v praxi tak blbě, že i vrchního odmítače cizinců nám musí dělat poloviční Japonec. No a jistá liberální proevropská strana se dostane do parlamentu jen díky jednomu černochovi s afrem – takhle my to máme s tou xenofobií. No a nejsme ani o tolik blbější než okolní národy. Podívejte na Rakousko – tam volby dopadly prakticky ještě drsněji než u nás, akorát že jak oni mají hezčí fasády domků a hladší silnice, tak i ty svoje Okamury mají hezčí a uhlazenější. No a takhle by se dalo pokračovat. Ani ti mladí nejsou rozhodně horší než my. Vždyť kolik komančů jsme volili v devadesátkách? A kolik jich zvolili naši dědové v roce 1946? Kdepak, neupadáme, spíš se i v tomhle zlepšujeme!

Přátelé. Kurva. Vždyť ty volby jsou svátek. Já na rozdíl od vás už dlouho žiju v regionu, kde volby prostě nejsou. Já to nekritizuju, sem to tak nějak patří a zrovna tahle země je spravovaná nesmírně dobře. Ale stejně – víte, jakou žízeň já cítím po různých názorech?! Jak si tu svobodu užívám, když jsem v Praze a vidím debatu dvou politiků, kteří třeba nejsou nic moc, ale už to, že můžou mít různý názory, to je tak skvělý, že bych z toho líbal tu zem. Užívejte si sakra ty volby a nedržkujte tenhle týden, ale děkujte pánubohu.

A abych tu blbou náladu rozetnul, tak teď udělám něco, co vás asi naštve. A mně je to jedno. Já tu teď veřejně většinu českých stran pochválím, ano já, který je tu už dva roky pranýřuje jako magor. Protože cítím, že jako je čas zabíjet i čas léčit, tak je i čas nadávat a čas hledat to dobrý. A kdo mi bude pod článkem vypisovat do diskuse, že jsem se zbláznil, že ta a ta strana je nepřijatelná, tak to prostě nepochopil.

1. Piráti. Svěží partaj, kterou když zvolíme do parlamentu, tak budeme cool pomalu jako Island. Slušní lidi, kteří si to trpělivě vydřeli a vyčekali, kteří nekradou a pěkně hlídaj, aby nekradli jiní. Strana, která nás může všechny mentálně zmodernizovat. Jasně, jsou to bývalý áčka a mají ve svých řadách pár exotů, ale mají i super samočistící procesy a uměj se magorů rychle zbavovat.

2. STAN. Parádní strana, můžu jen doporučit. Jan Farský se sakra zasloužil o registr smluv, pan Kužílek pomohl prosadit zákon o svobodném přístupu k informacím. To je možná nejlepší a nejčistší track record ze všech partají. Jsou tak slušní, že v téhle pitomé uřvané kampaňové době nejsou ani moc vidět. Jejich voliči, jak je mám na Facebooku, jsou asi ta nejkonstruktivnější skupina ze všech a bez černých ovcí a cvoků. Jestli bychom měli někoho dostat do sněmovny, tak je.

3. Topka. Mají páteř a když to myslíte vážně s Evropou a tak, rozhodně vám je doporučuju. Kalousek je vtipnej, kompetentní a nebere sám sebe vážně, což mi samo o sobě říká, že to není žádnej hajzl. Kníže je i ve spánku lepší než bdící Zeman, Dominik Feri je politik od pánaboha a naživo je vážně dobrej a přesvědčil mě, což neříkám často, a budu ho bránit i proti svým drsným přátelům. A pak tam mají úžasný mladý jako třeba Ondřej Kania a tak, který to už brzo převezmou.

4. ODS. Jasně, tahle strana má minulost barvitou jako padlá dívka, je to taková Máří Magdaléna české politiky, ale kdo jsi bez viny, první hoď kamenem, ty to určitě nejsi, Andreji, ty ten šutrák zase polož. Pan Fiala se jeví jako velmi slušný, a jestli někomu věřím, že může sejmout z podnikatelů trochu té nesmyslné Babišovy zátěže, je to ODS.

5. ČSSD. Tradiční strana hájící hodnoty, které v dobré zemi prostě musí existovat – solidaritu a soucit. Mají dobré lidi jako pana Zaorálka a pozor, je tam banda výborných mladých kolem Idealistů, já třeba nejsem takový levičák jako oni, ale smekám před každým poctivým člověkem, co se snaží, i když je na druhém břehu. Někteří z nejlepších lidí na mém Facebooku volí ČSSD. Protože kdo volí sociální demokracii i teď po tom sešupu, ten ty hodnoty bere vážně, řekl bych. ČSSD chci co nejsilnější, protože je to první partaj na mém seznamu, která asi bude ve vládě; děkuji předem, pokud ji volíte.

6. KDU-ČSL. Klidná síla, vy se tomu tlemíte, ale ve skutečnosti my jako země tenhle stabilizační prvek potřebujeme, pan Jurečka je překvapivě dobrý ministr zemědělství, pan Herman je též asi stokrát lepší než někteří ministři kultury, které bychom si dovedli představit, berte to vážně.

7. Zelení. I tuto stranu můžu doporučit, Zelení řeší asi tu vůbec nejdůležitější otázku, co nad lidstvem visí, jediná strana s horizontem staletí, tohle by nemělo v českém parlamentu chybět. Je jedno, že se s nimi někdy rafnu, teď je čas se nad to povznést.

8. Svobodní. Ano, dokonce i Svobodní, já vím, že nechcete z EU, já taky ne, ale je to nakonec legitimní názor, jsme demokracie, musíme to tolerovat. Já navíc nevím o žádné lumpárně pana Macha, jsou výjimeční i tím, že mají soudržnou ideologii, což mají tedy ještě i komanči, ale Svobodní tou svou ideologií neubližují lidem. No a přiznám se, že na mě dělá dojem ta jejich zarputilost a stálost, znám i dost velmi rozumných voličů. Peace.

Jediné strany, které vám nemůžu s klidným srdcem doporučit, jsou následující rakovinotvorné partaje.

ANO. Šéf je sketa, a když je šéf sketa, může jeho banda být o mnoho lepší? Podle mě ne. A že je to schopná sketa, to mě zrovna neuklidňuje, naopak schopní hajzlové jsou ti nejhorší. Tento muž vám lhal, když přísahal na zdraví svých dětí, tento muž vám lže dnes a bude vám lhát i zítra, kdykoli mu to poradí armáda poskoků. Chlap, který patří k nejbohatším ve státě, zároveň chce premiérovat a zároveň vlastní top média – sorry, to mi smrdí východními oligarchy, to není Česko, děkuji, nechci.

Pan Okamura a SPD. Hm. O mně se ví, že mám – jako spousta dalších Čechů žijících v regionu – poněkud skeptický pohled na vlnu migrantů a že bych si sakra dával bacha na lidi, co by odmítali naše hodnoty a vytvářeli nějaké paralelní společnosti. Ale zároveň vím, že je mou morální povinností pomoci trpícím. A dokonce i ekonomické migranty milerád přivítám, když nám pomůžou dělat lepší zemi; bral bych je na základě bodového systému. Ale pan T. Okamura hlásá nenávist a já jsem ještě nikdy neviděl dobrou politiku postavenou na nenávisti a strachu. Nikdy. Nebrat.

KSČM. Strana, která si v roce 2017 nechává jméno své předchůdkyně, která vraždila lidi a zřizovala dětské hřbitovy u kriminálů, kde držela politické vězně… Dokud budu žít, nepodám komunistovi ruku.

Přátelé, nebudu vás vyzývat, abyste šli k volbám. To nepatří do mého pojetí svobody a vy nejste malé děti. Ale pokud k nim půjdete, zvažte prosím některou z těch prvních osmi partají. Za každou demokratickou volbu vám budu vděčen a vy na ni můžete být hrdí.

Je tu partaj, která by byla ideální? Podle mě ne. Chtěl jsem sám takovou vytvořit a hanebně jsem selhal, protože jsem zůstal v cizině a navíc mě na čas rozkolísalo setkání s p. Kellnerem, po kterém jsem se na pár měsíců ve věci veřejného života v ČR odmlčel. Chtěl jsem stranu, která by s naprosto maniakální posedlostí řešila pět věcí: 1. moderní české vzdělání, 2. špičkovou infrastrukturu, 3. elektronický a uživatelsky příjemný stát, 4. přátelské a hrdé Česko s jasnou vizí a představou o své pozitivní roli v světě, 5. trvale udržitelný rozvoj a progresivní čistou zemi. To jsou podle mě věci, které musíme odšpuntovat, abychom se stali ze země dobré zemí špičkovou. Pořád tady takovou stranu nevidím. Ale vidím tu solidní pokusy a jsem rád, že si mezi nimi můžu vybrat.

Omlouvám se za delší text. Ale už mě to žralo.

Odkaz na Facebooku. 17k lajků, 6.3k sdílení.