Pohled z ostrova The Pearl (ze kterého tedy vidíme jen benzínku pro lodě) na mrakodrapovou čtvrť West Bay, Doha. Ve West Bay jsem první rok bydlel – je to jedno ze 4 míst, která doporučuju pro ubytování.
National Museum of Qatar – Národní muzeum. Budovu navrhl francouzský architekt Jean Nouvel a má připomínat tzv. pouštní růži. To je takový kamenný útvar, který se někdy samovolně vytváří v poušti. A opravdu tak vypadá. Muzeum stojí za návštěvu nejen kvůli architektuře.
Budova vpravo, která vypadá jako pevnost, je Museum of Islamic Art (MIA), Muzeum islámského umění. Další úžasné muzeum, které se vyplatí navštívit – už kvůli budově a výhledům na West Bay. Budovu navrhl I. M. Pei, též autor skleněné pyramidy před Louvrem. MIA byla údajně jeho poslední dílo.
Nádvoří muzea. Děti byly ještě maličké – fotka je z roku 2014.
Tzv. Stálý trh (Souq Waqif). Hlavní tržnice ve městě, plno obchůdků, restaurací, vůní a zážitků. Normálně je trh mnohem živější než na fotce. Trh funguje ráno a pak hlavně odpoledne od cca 17:00. Večer už tam bývá přímo tlačenice. Chlapík s kolečkem na snímku je al hamali – nosič nákupů. Tuto práci tradičně vykonávali muži z Íránu. Dnes už jsou staří a jsou sami o sobě pamětihodností – péči o ně převzal stát, který je také platí.
Pohled na uměleckou čtvrť Katara. Divná kupole vlevo, která vypadá jako obří sokolí čepička, je ve skutečnosti obří sokolí čepička – budova slouží jako sídlo sokolníků. Exponát vpravo je moje drahá choť.
Tradiční holubí věže v Kataře. Takhle staří Arabové opravdu chovali ptáky. Vlevo vidíte část zdobné Modré mešity, postavené v perském stylu.
Zlatá mešita v Kataře. Malá, ale pěkná.
Staré arabské lodě – tzv. dhows – v přístavu. Než narazili na ropu, tak se Katařané živili lovem perel a ryb – právě z těchto lodí.
Část obří plastiky zachycující vývojové fáze mimina od spermie po narozené dítě. Damien Hirst, umístěno před porodnicí Al Sidra. V Kataru je po ulicích rozeseto hodně umění – vládnoucí rodina ho sbírá. Tahle plastika je ovšem na Katar velmi odvážná – místní zprvu nemohli rozdýchat, že narozený chlapec je – jak psaly místní noviny – „anatomicky přesný“. Sochy byly asi rok zakryté takovými velkými bílými kokony. Pak ale šejcha Moza, máma současného emíra, bouchla do stolu a řekla odkrýt. Od té doby je plastika odkrytá v plné kráse. Takhle to tady chodí.
Běžná scéna ve vesnici velbloudářů Al Sheehaniya (Al Shahaniya). Velbloudi na zebře mají evidentně přednost.
Místní žena v tradičním oděvu v kamenité poušti Zekreet na západě země. Tato žena má dokonce i masku na obličeji zvanou batúla – dnes již rarita, převážně u velmi konzervativních starších paní.
Muzikanti při oslavách národního dne
Tradiční katarský tábor v poušti. A méně tradiční ženy – moje žena a moje máma.
Písečná poušť poblíž Inland Sea na jihu země. A jeden z prostředků, jak se tam dostat.
Náš soused má na pozemku (nechci říkat na zahradě, protože tam jistě nemá ani stéblo trávy) tuto podivnou konstrukci. Dlouho jsem si myslel, že tam začal stavět Koloseum, ale došly mu peníze. Jednoho dne jsem se konečně zeptal, co to je. „Klec,“ řekli mi suše. „Klec na sokoly.“
