Tuhle jsme si udělali procházku po praštěné čtvrti s názvem Katara (už jsem ji tu zmiňoval) a co nevidíme – neúnavní místní stavitelé sem přidali dokonce i umělý horský potok!
Abyste rozuměli, v Kataru není žádná tekoucí voda. Teda když nepočítám náš záchod, který občas protéká. Ale virtuální řeku Záchodnici, která dnem i nocí protéká Dohou, samozřejmě nemůžeme počítat. Jinak tu není ani jedna říčka, ani potůček, vůbec nic. Ostatně není tu ani žádný kopeček, ze kterého by něco mohlo stékat.
Místní lidé přitom tyhle fenomény milují. Když jsou na dovolené v Evropě, tak se s entuziasmem fotí před každou stokou, pod každým kopečkem. Ostatně asi jako naši lidi, když se na dovolené fotí pod palmami – každý je fascinovaný tím, co doma nemá.
Čtvrť Katara je ovšem zjevně místem, kde se tyto sny plní. Čtvrť se začínala stavět, když jsme sem přijeli. Už tehdy jsme si všimli, že tu budují umělé kopce. Asi rok nebo dva je uplácávali z písku. Pak na ně několik dalších let zkoušeli uchytit zeleň. Což šlo se střídavými úspěchy – někde udělali svahy kopců příliš strmé a některá zeleň se na skoro svislých stěnách nedisciplinovaně odmítala chytnout. Nakonec tento problém vyřešili a skutečně postavili malou umělou pahorkatinu, která působí hrozně příjemně. Je až překvapivě osvěžující vystoupat těch pár metrů a po dlouhé době mít daleký výhled, který není omezen vedlejším domem. Na vrcholu největšího kopce je hezký park a pětikilometrová běžecká trať.
No a teď, jak vidíme, dokonce přibyl i malý umělý potůček. Pěkně obložený kameny a vůbec všechno jako v Alpách. Akorát ty kytičky okolo počítám nebudou alpské, protože ty by byly v létě hodně překvapené. Dokonce jsme si na tu vodu i sáhli, a i když je teprve duben, samozřejmě byla hodně teplá. Neříkám, že to nahoře vypouštějí z nějaké velké vany, ale asi tak teplá. Člověk u takového rychlého potůčku podvědomě čeká ledovou vodu, ale jsme kde jsme, tady se bazény už od června musí chladit a moře tu v srpnu jde na 37 stupňů.
Samozřejmě řeknete umělotina – ale na nás s Beou to fungovalo. Protože nám voda a jakýkoli zelený svah opravdu moc chybí, tak to v nás tady probouzí úplně dětinskou radost.
Mimochodem, vidíte tu zvláštní leskle oranžovou budovu vlevo? To je prosím sídlo místního sokolnického klubu a barák je ve tvaru sokolí čepičky. Říkal jsem vám, že tahle čtvrť je bláznivá…
Dobrý večer. Neřeším Váš místní čas v Kataru, tak promiňte. Záhadou věků jsem zjistila přes web Ostrovanka, ze píšete zajímavě, potok na kopci v poušti… Skvělé. Jednou to třeba taky uvidím. Ale i že jste autor Vosy na jazyku z hlubin mého pravěku na netu. Tímto děkuji, bylo to vtipné. Ale teď čtu o Klanovicich a vaši stavbě a zajímalo by mne, zda nevíte proč zmizely z vašeho pozemku uhlicite prameny lázní. Vyschly? Nebo jen bolsevik zanedbal údržbu? Pokud víte, děkuji za odpověď. Mějte se s rodinou dobře. Radka z P. Pardon. Za to že píšu jak hotentot může automat oprav mobilu a moje lenost. Nashledanou. R.
Díky moc! Když jsme stavěli, tak jsme našli základy původních lázní – už předtím jsem podle mapky viděl, že by to tam mělo být, a také že ano. Co se stalo s pramenem, o tom nevím, za nás už tam nic takového vidět nebylo. Ale všichni sousedi nás zapřísahali, ať neděláme sklep, že všechny staré domy tam mají napůl zatopené sklepy, že je tam v podzemí ohromné množství vody a nedá se toho zbavit… Tak možná to souvisí…
Ovšem jen tak voda ve sklepě je průser. Ovšem uhličitá léčiva voda ve sklepě je důvod k vybudování nových lázní… No dobře. Ve sklepe lázně nic moc 😁 Dík za odpověď. R.
Jo a kdyby vám vadilo teplo ve vašem bydlišti….. Tak myslím že info že dnes do rána mrzlo i Polabske nizine vás uklidní. 😁 R.